odpusť

Žena ustaraná, životem štvaná,
ztratila svou čest,
//: která ji zbyla, z dob kdy i snila,
jak růže mohla kvést.: //

Usměj se na ni
a do dlaní
ji třeba kytku dej,
//: odpusť ji, měj ji rád,
nebuď na ni zlej. ://

Dědici bídy, jen trosky z lidí,
po nádražích spí,
//: nemytí, chudí, ze sna se budí,
o teplém lůžku sní. ://

Usměj se na ně
a do dlaně
jim třeba kytku dej.
//: odpusť jim, měj je rád
nebuď na ně zlej. ://

Jsem jako jsi ty, ty seš jako já
bratry jsme navzájem,
//: nevíme hodiny, dne ani vteřiny
slehne se po nás zem. ://

Usměj se na mě
a do dlaně
mi třeba kytku dej
//: odpusť mi, měj mne rád,
nebuď na mě zlej. ://